Příběh o lásce:)
Bylo nebylo
Před dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka
Dobrá i špatná nálada
Smutek
Vědění
Přátelství
A kromě těch spousty a spousty různých pocitů i LÁSKA...
Jednoho dne se pocity dozvěděly, že se ostrov potopí...
Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova
Na luxusní lodi plulo kolem lásky bohatství
Láska se zeptala: „Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?“
“Ne, nemůžu. Mám na své lodi příliš mnoho zlata a stříbra. Tady pro tebe není místo.“
Tak se zeptala lásky pýchy, která projížděla kolem
„Pýcho, vezmeš mě prosím s sebou?“
“Já tě ,lásko, nemůžu vzít. Tady je všechno perfektní, mohla bys poškodit loď!“
Láska se tedy zeptala smutku, který jel kolem.
„smutku, prosím, vezmeš mě s sebou?“
“Ach lásko, já jsem tak smutný, že musím zůstat sám.“
také dobrá nálada jela kolem lásky, ale byla tak spokojená, že si ani nevšimla, že na ni láska volá...
Najednou řekl nějaký hlas
„Pojď lásko, já tě vezmu.“
Byl to nějaký stařec, kdo promluvil.
Láska byla tak šťastná a vděčná, že se zapomněla zeptat na starcovo jméno.
Když přijeli na pevninu, stařec odešel..
Láska si uvědomila, že mu ani nepoděkovala...
Zeptala se tedy vědění: „Vědění, nevíš, kdo mi pomohl?“
“To byl čas,“ odpovědělo vědění.
„Čas? Jakto, že mi pomohl čas?“
“Protože jen čas ví, jak je důležitá v životě láska.“